Zavřít stránku

Desatero o hovorech

DESATERO O DONA LINCE

Poprvé formulováno u příležitosti 4. výročí vzniku linky v roce 2005

Stálá platnost ověřována v nepřetržitém provozu každý rok, každý měsíc, 24 hodin denně

I. DONA linka je vyhledávaným místem pomoci
Počet osob volajících na DONA linku od 11. 9. 2001 dosáhl čísla 30 000. Telefon zazvoní každé 2,5 hodiny. Průměrná délka hovoru je 15 minut. DONA linka není linkou bezplatnou. Průměrně 60 % volání přímo souvisí s problémem a řešením incidentů s charakterem domácího násilí. Ostatní hovory se týkají jiné trestné činnosti nebo vážných osobních problémů a krizí volajících nebo zjištěných v jejich blízkém okolí.


II. Víkend je katalyzátorem domácího násilí
Nejvhodnější dobu pro konzultaci po telefonu si volající na DONA linku volí sám. Potvrzuje se, že v dopoledních a poledních hodinách snáze nalézá ohrožená osoba klid a bezpečné prostředí vhodné pro důvěrný rozhovor.
Nejvíce volání DONA linka přijímá mezi 9 až 16 hodinou denní. Absolutní špička je mezi 12 a 13 hodinou.
Nejvíce volání přijímá DONA začátkem pracovního týdne:
• v pondělí
• ve středu
• a v úterý
• a ve dnech, které těsně následující za dny delšího volna, např. svátků
Z obsahu rozhovorů lze usuzovat, že volající řeší vyhrocené situace, ke kterým došlo právě o víkendu nebo delšího volna, tedy v době, kdy blízké osoby tráví více času společně. Po dnech naplněných násilnými incidenty a výhrůžkami hledají oběti domácího násilí a jejich blízcí pomoc.


III. Nejvíce volají ženy, hledají ochranu a bezpečí
V 85 až 87 % volají na DONA linku ženy. Uvádějí, že incidenty s charakterem domácího násilí mají převážně podobu kombinace psychického a fyzického násilí. Z hlediska formy násilí se opakovaně vyskytují nebezpečné výhrůžky, bití rukama a předměty, ponižování, omezování osobní svobody, ekonomické vydírání a šikanování.
Převažujícím vztahem mezi ohroženou a násilnou osobou je vztah manžel/manželka (80 %). V hlubším propadu se objevují vztahy jiné: druh/družka (12 %), rodič/dítě (11 %), exmanželé (9 %) a partneři společně obývající byt nebo dům (9 %).
Jako hlavní problém, který potřebují v souvislosti s domácím násilím řešit, volající konzultují potřebu okamžitého zastavení násilných útoků a fyzické odluky od násilné osoby. Tu se snaží realizovat cestou rozvodu manželství či rozchodu s partnerem a podáním trestního oznámení. Jako největší problém uvádějí nemožnost výměny bytu, složitost rozdělení společného vlastnictví a úpravu vztahu k dětem.
K zastavení násilí přispívá od roku 2007 nově zavedená legislativa umožňující uplatnit vykázání (zák. č. 135/2006 Sb., ve znění změn a doplňků) a trestní stíhání pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákona, aktuálně č. 40/2008 Sb.).
Informace o nové praxi v postupu Policie ČR, justice a o činnosti intervenčních center i na www.domacinasili.cz.


IV. Přítomnost dětí na scéně domácího násilí je alarmující
Výzkum STEM v roce 2001 zjistil, že v 84 % domácností, kde dochází k domácímu násilí, vyrůstají děti. DONA linka potvrzuje alarmující zjištění o vysoké přítomnosti dětí (90 %) v rodinách, kde dochází k domácímu násilí.
Děti jsou jeho přímými svědky, přibližně 12 % dětí se dokonce stává oběťmi domácího násilí. Dospělí, ohrožené osoby a zejména násilné osoby, se snaží projevy domácího násilí před dětmi utajit. Často bezvýsledně .Prokazatelný dopad domácího násilí na děti spočívá především ve výskytu psychosomatických obtíží a školních problémů. Lze vysledovat tendenci postupného přejímání nežádoucích vzorů z chování blízkých osob a jejich aplikaci v prostředí vrstevníků (šikana, násilí při seznamování a navazování sociálních kontaktů v mladistvém věku). K ochraně dětí před vlivem domácího násilí přispívají opatření vycházející ze zákona č. 135/2006 Sb. a činnost intervenčních center.


V. Senioři, osoby se zdravotním postižením a muži ohrožení domácím násilím
Na DONA linku se obracejí také osoby starší 60 let přímo ohrožené domácím násilím, ženy i muži.
S problematikou domácího násilí vůči zdravotně postiženým osobám se na DONA linku obrací průměrně 4 % volajících. Pro ilustraci uvádíme konkrétní případ:
Muž se zdravotním postižením, na jedno oko nevidomý a se zbytky zraku na druhém oku, odkázaný na pomoc bližních, hledal pomoc u DONA linky. Byl obětí opakovaného násilí ze strany manželky. Dlouho se snažil vypomáhat v domácnosti i na zahradě. V zimě odklízel sníh, staral se o topení a celý svůj invalidní důchod odevzdával do rodinného rozpočtu. S postupným zhoršováním zdravotního stavu nemohl tyto práce již dále zastávat. Jako sankci za nemohoucnost mu manželka odmítala poskytovat stravu. Musel se přestěhovat do špatně vytápěné místnosti. V místě bydliště (malá horská obec) se několikrát obrátil na místní úřad, ale žádnou pomoc ani radu zde nedostal. DONA linka mu nejprve poskytla morální a psychologickou podporu. Předala kontakty na neziskové organizace v regionu, které pomáhají seniorům. Vysvětlila, kde může hledat sociální pomoc a jak o ni žádat. Spolu s mužem vypracovala linka bezpečnostní plán a strategii, která mu v situaci akutní tísně mohla pomoci zmenšit riziko přímého ohrožení. Poradila, jak se pokusit prolomit sociální izolaci a získat širší podporu v rodině i v obci.


VI. Rizikové faktory – kdo se může stát obětí domácího násilí
Jedním z cílů jednání násilné osoby je dosažení sociální izolace oběti. Rizikovým faktorem se stává taková izolace v důsledku přirozených etap života, jakými jsou mateřská a rodičovská dovolená, práce z domova, změna statusu v okamžiku ukončení aktivního zaměstnání či práce a přechodu do starobního důchodu. DONA linka již eviduje případ týraného muže na mateřské dovolené. V oblasti primární prevence domácího násilí je ústředním poselstvím vzkaz: „Pěstujte kontakty s rodinou, s přáteli i se sousedy. Nedovolte, abyste zůstali vydáni napospas násilné osobě. Případné násilí neskrývejte a hledejte okamžitě pomoc u blízkých, u odborníků.“
Informace, které mohou prorazit bariéry chybějící primární prevence a nedostupnými konkrétními informacemi poskytuje 24 hodin denně DONA linka. Jste-li v ohrožení, najděte si ve svém regionu také kontakt na intervenční centrum.


VII. Jak DONA linka pomáhá?
Před zavoláním na DONA linku volající hledali ochranu a pomoc především u policie a u zdravotníků. Většina ohrožených osob však domácí násilí dlouho skrývá nebo se, v menší míře, svěří pouze svým příbuzným či blízkým.
DONA poskytne volajícím telefonickou krizovou pomoc, spočívající především v psychologické podpoře, organizačních a praktických radách, právních informacích. Předá kontakty na konkrétní místo pomoci v dané lokalitě. Jde zejména o doporučení a kontakt na poradnu pro oběti trestných činů, policii, krizové centrum, advokáta, lékaře a orgán sociálně-právní ochrany dětí, intervenční centrum apod. Ve voláních k incidentům s charakterem domácího násilí je postup ohrožené osoby rozdělen do malých bezpečných kroků, proto DONA linka vždy nabízí možnost sestavení tzv. bezpečnostního plánu a opakované konzultace.


VIII. Kdo na lince radí?
Tým konzultantů na DONA lince tvoří 32 osob, převážně žen. Všichni konzultanti splňují personální požadavky na odbornou způsobilost a bezúhonnost požadovanou zákonem o sociálních službách (č. 108/2006 Sb., v platném znění).Většina má ukončené vysokoškolské vzdělání, zejména v oborech právo, psychologie, sociální práce. Po celý rok pracuje konzultant pod supervizí. Konzultant měsíčně na DONA lince odslouží v průměru 29 hodin.


IX. Média jsou největším zdrojem informací
O existenci DONA linky se volající dozvěděli nejčastěji z těchto zdrojů:
• sdělovací prostředky
• internet
• tiskoviny Bílého kruhu bezpečí
• přátelé a známí
• policie
Mezi volajícími jsou tzv. zachránci, tj. osoby volající ve prospěch přímo ohroženého člověka, který z nějakého důvodu nemůže nebo zatím nechce volat sám (rodiče, kolegyně, sousedé). DONA linku kontaktují také pomáhající profesionálové (lékaři, sociální pracovníci, policisté, starostové malých měst a obcí). Konzultují zpravidla svůj postup při řešení aktuálních incidentů s charakterem domácího násilí.


X. Východiska a možná řešení
DONA linka podporuje řešení incidentů s charakterem domácího násilí v ČR uplatňováním:

• legislativy, tj. zákona na ochranu před domácím násilím, trestního zákona aj.
• jednotné metodiky, nástrojů, instrukcí a diagnostických metod pro jednotlivé druhy profesní pomoci (policie, intervenční centra, justice, azylové domy, sociální služby, zdravotnictví, linky důvěry atd.);
• systému interdisciplinární spolupráce napříč obory
• kvalitních výcviků všech pomáhajících profesionálů
• nabídky terapeutických programů pro osoby ohrožené incidenty s charakterem domácího násilí
• hledáním programů účinné a kvalifikované pomoci pro násilné osoby (páchající domácí násilí)


© Bílý kruh bezpečí, o. s., 2010